Alespoň jednou ve svém krátkém životě, by měl každý — byť s jen vlažným zájmem o astronomii — podniknout cestu do Úpice. A věřte mi, že to nikdy není cesta zbytečná. Filozoficky nejpřesněji se dá snad podchytit slovy…

každá je jiná

Ale žádné slova, ani pohyblivé obrázky, natož okamžiky zamrzlé do samotné struktury hmoty, ji nedokáži věrně reprezentovat. To prostě musíte zažít na vlastní smysly. Těch si většina lidí připouští jenom pět. A mylně tak žije v přesvědčení, že jsou řízeny projekcí dvou ze čtyř základních sil. Nevěří v nejsilnější ze všech sil.

je to láska

Připravte se však na jeden drobný zádrhel. Není teď mým cílem ve vás vyvolat nějaké negativní předsudky. Nýbrž právě naopak naučit vás vyvolávat pozitivní obraz z negativního a to i poslepu. Stejně jako jsem se to naučil i já za nepřetržitého kapání vody.

nic tady nefunguje

Proto všechno o čem si myslíte, že se vám na cestu bude hodit, si vezměte s sebou. Tady se nic neztratí a odložený hrnek s ranním kafem tu najdete na stejném místě i za deset let i s lžičkou.

Příklad 1.
Ze sprchy se samolibým úsměvem vychází hrdý nositel titulu prezident Zeměkoule, ředitelka ústavu s rukami za zády kritizuje jeho kouli.

a) Je to koule dřevěná, nebo kovová?
b) Jaké prvky považujeme za kovy?